the story behind this photo: “MASK”

paveldufek-photographer-mask

Někdy je jednodušší se schovat za masku.

Masku si nasadit a zmizet z reálného světa. Skrýt se. Maskou se změnit v někoho nebo něco jiného.
Maska se stává jen prostředkem. Nikdo nemá za cíl nosit masku. Asi ho to ani nenapadlo. U dětí je to možná představa, že maskou se změním v někoho statečného, někoho s neskutečnou silou a energií. V dospělosti je to spíš úsměvné. Možná i smutné, pokud se nejedná o bál v maskách a převlecích.
Ale proč by se někdo schovával za masku? Není to vlastní strach? Vlastní obava z nedostatečnosti?

My fotografové to máme často těžké.

Nebo si to alespoň myslíme. Co na mojí fotografii řeknou lidé? Co na ní řeknou kamarádi? Co na ní řeknou moji nejbližší doma? Vysmějí se mi? Budou se mě ptát a já nebudu umět svojí práci před nimi obhájit? Je jednodušší si vzít masku? Nebo tu pomyslnou masku zahodit a jít s vlastní kůží na trh?

Mně pomáhá si připomínat, že každý máme jiný pohled na fotografii. A to každého fotografa dělá vyjímečným. Ale chce to vytrvalost. A odvahu. A nekoukat na počet like na sociálních sítích.

Jestli se chcete jen soustředit na plácáni po ramenou od ostatních, patrně to nebude dlouhodobě úspěšný směr. I když samozřejmě vždy tu jsou výjimky.

Často se říká, že Vincent van Gogh za svého života neprodal ani jeden obraz. Jedno malé plátno se mu podařilo za směšně nízkou cenu prodat právě za jeho pobytu v Arles, není bez ironie, že se našlo až po dlouhých letech natlučené jako izolační vrstva na králíkárně právě v tomto městě. Další obraz pak prodá později na výstavě v Bruselu.
The Starry Night 1889 by Vincent van Gogh je teoreticky ceněno na více jak 100 miliónů dolarů, ale prakticky je jeho hodnota nevyčíslitelná.
A když k tomu připočteme fakt, že se stal zakladatelem moderní teorie barev a ta se stále základem teorie barev do dneška.

Myslíte, že se bál? Já si myslím, že se nebál. Určtě byl natolik naplněn svou prací, že to okolní nepochopení ani nevnímal. To by nikdy za tak krátkou dobu nevytvořil tolik skvělých věcí.

Neschovávejme se. Jen ochuzujeme sebe a všechny, kdo mohou vidět naší práci.

Sometimes it’s easier to hide behind a mask.

Put on the mask and disappear from the real world. Hide. Mask to turn into someone or something else.
A mask becomes only a means. No one aims to wear a mask. It probably didn’t occur to him. For children, it is perhaps the notion that the mask will turn into someone brave, someone with unbelievable strength and energy. In adulthood it is more funny. Perhaps sad, unless it is a fear of masks and disguises.
But why would anyone hide behind a mask? Isn’t it your own fear? Own fear of insufficiency?

We photographers often have it difficult.

Or at least we think so. What do people say in my photo? What will her friends say? What will my loved ones say at home? Will they laugh at me? Will they ask me and I will not be able to defend my work before them? Is it easier to wear a mask? Or throw away the imaginary mask and go to the market with your own skin?

It helps me remember that we all have a different perspective on photography. And every photographer makes exceptional. But it takes perseverance. And courage. And don’t look at the number of like on social networks.

If you just want to concentrate on patted the shoulders of others, it probably will not be successful in the long term direction. Although of course there are always exceptions.

It is often said that Vincent van Gogh has not sold a single picture during his lifetime. He managed to sell one small canvas at a ridiculously low price while he was in Arles, and it is not without irony that it was found only after many years beaten as an insulating layer in a rabbit hutch in this city. He will sell another painting later at an exhibition in Brussels.
The Starry Night 1889 by Vincent van Gogh is theoretically valued at over $ 100 million, but its value is virtually incalculable.
Add to this the fact that he became the founder of modern color theory, and it is still the basis of color theory to this day.

Do you think he was afraid? I don’t think he was afraid. He was certainly so filled with his work that he didn’t even perceive the surrounding misunderstanding. It would never have created so many great things in such a short time.

Let’s not hide. We are just impoverishing ourselves and all who can see our work.

My next article about the story behind this photo.
And blog post How I feel when photographing people with a cigarette

Pavel Dufek is a Czech photographer, specializing in fine art photography, street photography and documentary photography.

Pavel Dufek je český fotograf, specializující se na výtvarnou fotografii, street fotografii a dokumentární fotografii.